Motto: "Řekneš-li, co nemáš říkat, pak uslyšíš, co nemáš slyšet." Zákon akce a reakce, nebo-li... Jak to vlastně funguje?
Hluboko v našem podvědomí jsou ukryté prožitky, které si sebou přinášíme z minulých životů, jenom do nich nedokážeme nahlédnout a v okamžiku inkarnace v lůně matčině už podle nich reagujeme. Jsou jakýmsi kódem, nebo-li naprogramovaným vzorcem, který řídí kvalitu vyzařované energie kolem našeho těla, naše reakce, naše emoce, naše myšlení, náš život. Jde ve své podstatě o časovanou bombu, která se spouští v každém okamžiku, kdy jednáme bez rozumu a nesprávně. Tyto kódy vědomě či nevědomky vylepšujeme či kazíme svým myšlením, chováním, vzděláním. Jinak se tomu říká karmická vyrovnávání.
Všechny vztahy, kterými v tomto bytí procházíme, mají svůj základ v minulých životech. V každém životě máme něco pochopit, co jsme v předchozím nedořešili. Pochopením a narovnáním chyb z minulosti dochází k přeměně kódu a zároveň energie, kterou vyzařujeme a také kterou kolem sebe šíříme až do vzdálenosti několika metrů. To vnímá naše okolí a podle toho i reaguje.Z toho plyne i motto: pokud chceš, aby se k tobě okolí (přítel(kyně), kolegové atd.) chovalo lépe, začni změnou u sebe.
Příběh ze života
Názorný příklad: dvě ženy a obě prožívají stejnou situaci: jejich dítě mělo v noci bolesti a horečku a obě jsou nevyspalé. V noci každá volala lékaře, který nasadil léky a stav se do rána stabilizoval. Dítě je v dobrých rukách zodpovědné babičky a přitom každá žena bude vyzařovat jinou energii a jinak se chovat.
O té první si budete myslet : ta září štěstím, určitě potkala novýho chlapa! A o té druhé: ta zas měla pernou noc, kouká jako deset čertů. Radši se ji vyhnu! Jak je to možné?
Vždyť u obou se vlastně už nic neděje a jsme ve třetím tisíciletí, máme komunikační techniku, o stavu svého dítěte se můžeme neustále informovat.. Není čeho se bát! Ale ve skutečnosti se každá žena bude chovat úplně jinak, protože každou bude řídit jiný vzorec chování.
Ženě, které v minulém životě zemřelo dítě, bude celý den před očima probíhat hrůzostrašný obrázek, jak se jejímu drobečku zvedá horečka, jak babička nezareaguje včas, lékař bude mít svůj špatný den a nerozpozná diagnózu a jak dítě umírá.
Druhá maminka, která nemá z minulosti takovouto zkušenost, bude vymýšlet, co dobrého přinese svému miláčkovi a ustarané babičce, aby jim i sobě udělala radost. Obě ženy mají probdělou noc za sebou a každou bude její okolí vnímat jinak. Díky tomu bude mít i každá úplně jiný život.
Každé slovo má velkou sílu
Motto: Jedno sousto může udělat velkou radost, zato jedno slovo může nadělat spoustu zla.
A proč?
Zákon karmy:
Co vyzařujeme, to přitahujeme.
Každý myšlenkový pochod vytváří energii, která ovlivňujeme kvalitu vyzařované energie, tím své vztahy s lidmi, ať jsou jakkoli daleko od našeho působiště. Je to ve své podstatě telepatické předávání informací. Ještě mocnější vliv na druhé straně má námi vyřčené slovo.
Ovlivnit člověka či děj není nic tak nereálného. O co větší je náš cit, se kterým na člověka myslíme jako je velká láska či nenávist, o to je efekt intenzivnější. Málokdo z nás si uvědomuje, jakou sílu v sobě má a s jakou silou přání vysílá. A nikdo, kdo vysílá negativní myšlenky, nepočítá s návratností. První žena bude mít neustále přehnaný úzkostlivý strach o své dítěk a zároveň problémy v partnerském životě. Protože kterého manžela bude bavit neustále poslouchat nářky vyděšené pesimistické ženy . Zodpovědný muž nebude mít snahu odejít od rodiny, ale bude hledat nějaké odreagování podle svých možností, jiný si najde pohodovější partnerku a odejde. V obou případech bude tato žena velmi nešťastná. Odblokace by ji pozměnila kód, který řídí její reakce v krizových okamžicích a tím i energii, jenž vyzařuje. A samozřejmě by zaznamenala velmi zásadní změny ve svém životě. Druhá žena bude mít v sobě více pozitivní energie, kterou bude rozdávat v každém okamžiku kolem sebe. Okolí ji bude vnímat jako ženu činu s úsměvem na tváři a její život bude mít klidnější charakter.
Co to Karma je?
Je to etický zákon příčin a důsledků.
Již v dávných dobách bylo dle východní filozofie převtělování klíčem k rozluštění nejobtížnějších hádanek lidského života. Podle učení starých mudrců je člověk obdařen nesmtrtelným duchem, který se pobytem na zemi neustále učí. Do těla vchází v lůně matčině mezi 6. až 8. týdnem po oplození vajíčka a z těla odchází mezi 2. až 7. dnem po smrti. Ti, kteří zemřeli násilnou smrtí sebeublížením se z těla dostávají později a nesou si sebou karmické zatížení. Ve výjimečných případech jsem se setkala i s tělem starého člověka, kdy tělo bylo už téměř bez duše, ale přezto ještě žilo. Bývá to několik týdnů, možná i měsíců před skonem,
Celý vesmír je jedna nepřetržitá činnost řízená neměnným zákonem spravedlnosti. To je energie o určité kvalitě. Podle učení hindské náboženské filosofie představuje vesmír činnost, která vychází z jedinného zdroje. Každý tento zdroj nazývá svým způsobem. Pro někoho je Bohem či Manituem, Budhou….. názvů je hodně, energie dokonalé kvality je jenom jedna. Vše má svou duši, jenom ne vždy ji vidíme a chápeme. Pídila jsem se po tom, co to vlastně slovo karma znamená. V sanskrtu znamená slovo karma činnost. Být a konat je podle teorie totéž.
Myšlenka je energie nesená částicemi, schopná splnit záměr, který je jejím obsahem, i na velkou vzdálenost. Ovlivnit jiného člověka nebo nějaký děj, zvláště je-li nesena silným citem jako je láskou nebo nenávistí, není nic nereálného. Ba naopak. Naše činy, city a myšlenky jsou naplněny energiemi, které jsou kombinací energie z minulých životů a následovně jak si ji sami upravujeme svým myšlením, vzděláním, chováním a které jsou součástí našeho energetického pole. Toto pole tvoří naši auru nebo-li biopole a teorie říká, že sahá až do vzdálenosti 7 metrů od nás. Je změřitelná, dá se vyfotografovat. Člověk se schopností vize ji vidí a dokáže určit její intenzitu. V okamžiku, kdy vysíláme k nějakému jednotlivci či skupině energii, vytvoříme si mezi námi energetické pole různé síly i různého rozměru. Z fyzikálního hlediska je energie nezničitelná,ale je možné ji změnit. Z praktickém životě to vypadá takto: pokud se něčím proviníme, někomu ublížíme, na někoho zanevřeme, karmický dluh se nevytvoří ihned. Nejdříve je zde tak zvaná karenční doba, kdy má člověk možnost svůj skutek napravit. Každá nálada, každá myšlenka se nám promítne do aury, která změní byť na zlomek sekundy svou barvu. Každá pozitivní či negativní myšlenka způsobí vznik nového pohybu energie, který bude mít karmický dopad. Následovně za myšlenkou obvykle přichází čin na který reaguje okolí a energie vyslaná od ostatních lidí se dostává do aury každého, kdo byl přítomný konkrétnímu okamžiku. Jak se změní barva aury, o tom rozhoduje momentální postoj každého jedince zvlášť a zároveň i karmický dopad si každý jedinec řídí svým myšlením i svými skutky. Skutkem je i vyřčené slovo, které nebylo uskutečněné. Každé slovo má velkou sílu a je potřeba s ním zacházet velmi citlivě. Pokud se provinilec snaží svou chybu napravit, změní se barva jeho aury a karmický dopad se zmírňuje. Do podvědomí klesá přesně taková informace, kterou jsme prožili a tím se vytváří energie pro karmický následek. Ke zpětnému dopadu nemusí dojít za našeho života, jemnější energie se vracejí dříve, silné a těžké později. Až i o několik životů. Náš pojem času je v těchto dimenzích zavádějící. Tyto informace jsou součástí paměti naší duše, kterou naše tělo i náš rozum vnímá jako kódy, které řídí naše životní kroky. V každém z dalších životů dostáváme šanci špatné kódy zmírnit, nejlépe je napravit. Pokud nejsme schopni kód pochopit, tak se to v praktickém životě projevuje tak, že se dostáváme do velmi podobných situací s dalšími a dalšími lidmi a řešíme s nimi stejné principy. V momentě, kdy u posledního člověka pochopíme, kde děláme chybu, změníme svou auru a tím i svůj postoj. Následovně na to se změní v podvědomí i náš kód. A karmický dopad se změní také.
_____________________________________
použitý zdroj: https://www.doteky.estranky.cz/
REINKARNACE A MINULÉ ŽIVOTY
Napadlo vás, že putování duší nabízí bezprostřední vysvětlení a ospravedlnění zla na světě? Je-li to špatné, čím trpíme, výsledek našich hříchů, které jsme v našich životech spáchali, tak to můžeme snášet s odevzdaností a nadějí, že v našem budoucím životě bude méně utrpení, budeme-li v tom nynějším usilovat o počestnost. (William Somerset Maugham - Na ostří nože)
Co je to reinkarnace?
Reinkarnace znamená souvislé putování spirituální duše společně se svým jemnohmotným tělem od jednoho hrubohmotného těla k dalšímu, a sice podle své vlastní individuální karmy. Vše, co nás v životě "náhodou" potká, ať už radost nebo utrpení, není nic jiného než reakce na naše vlastní přání, rozhodnutí a jednání v minulosti, ať už v současném, nebo minulém životě.
Především ze strany církve přichází neustále výtka nespravedlnosti, která táže, zda je učení karmy slučitelné s vírou ve spravedlnost a milosrdenství milujícího Boha. Nejsou ovšem jakákoliv jiná vysvětlení než je karma, reinkarnace a minulé životy mnohonásobně krutější a nespravedlivější?
Nebylo by to pak méně spravedlivé, kdyby mohl každý jednoduše konat a nechávat věci být podle vlastní úvahy, aniž by byl za to pohnán k odpovědnosti? A především, není spravedlivější a milosrdnější, když člověk, zejména když se dopustí nějaké chyby, vždy znovu dostane šanci se zlepšit?
Proč se má význam zabývat reinkarnací?
Učení o reinkarnaci působí možná na první pohled cize a děsivě. Z toho důvodu bývá raději odsunuto do oblasti víry nebo dokonce pověry. Jaké praktické výhody a důsledky může mít reinkarnace pro náš každodenní život? V konečném důsledku jde pravděpodobně o ústřední otázku "Kdo jsem, odkud přicházím". Teprve až vyřešíme tuto otázku, otevře se nám cesta k vysvětlení všech ostatních otázek a problémů našeho života.
Jako další pozitivní účinky reinkarnace se nabízí:
porozumíme problémům každodenního života, pochopíme jejich skutečnou podstatu
pochopíme, že jsme všichni kvalitativně vzájemně rovnocenné individuální duše
když si uvědomíme, že jsou minulé životy, naučíme se poznávat krásu života a vážit si jí
leckdy matoucí dramata života začnou dávat smysluplný obraz
zjistíme, že deprese či sebevraždy k ničemu nevedou - vše se jen přesune do dalšího života
Dharma - plán života
Souběžně s pojmem karmy lze definovat pojem dharmy. Zatímco osobní karma člověka popisuje vnější obecné podmínky současné inkarnace, vztahuje se dharma na subtilní životní plán, životní úkol, který tento člověk - nezávisle na druhu své karmy, má splnit a poznat.
Svou dharmu můžeme vědomě odhalit - například pomocí astrologie, umění číst z ruky, či jiného mantického umění za podpory duchovního učitele. Lze toho dosáhnout také introspekcí, prostřednictvím "vnitřního zasvěcení", nebo navázání kontaktu se svým průvodcem. Záblesky z minulých životů může spatřit každý z nás (například ve snech), ovšem jedině poznáním pravdy si uvědomí celou podstatu vesmíru a pochopí všechny souvislosti (to tvrdí moudří mystikové).
Co se s námi děje po smrti?
Existuje něco jako "život po smrti"? Nebo smrtí vše končí? Žijeme jen proto, abychom zemřeli, nebo má náš život vyšší smysl? Je smrt konec naší existence, nebo nám otevírá dveře do nového života, k novým dimenzím, novým světům? V této souvislosti se přednostně nabízejí tři následující nejčastější odpovědi:
Smrt jako konec všeho - tato teze naznačuje, že je lidské tělo se všemi myšlenkami, pocity a přáními pouze dočasná kombinace biochemických materiálních komponent, atomů, molekul a různých druhů energie. Podle této teorie se v okamžiku smrti rozpadáme na elementární materiální částice a nic z našeho těla nezbude (stráví jej hnilobný proces, nebo je spáleno). Naše myšlenky, ideje a přání se předají pozdější generaci nanejvýš ve formě vzpomínek. Nic jako nesmrtelná duše neexistuje.
Nebe nebo peklo po jediném životě - toto hlásá církevní učení. Přicházíme z nicoty, smrtí se tam ovšem již nevrátíme. Po smrti následuje zvláštní soud s předběžnou odměnou, či potrestáním. Po jisté době nás čeká poslední soud. Musíme se před Kristem zodpovídat ze svého pozemského života, a tento Boží soud rozhodne, zda se dostaneme do věčného nebe, či zda budeme odsouzeni k pekelnému trestu.
Putování duší - Podle učení o reinkarnaci není smrt to, co nazýváme koncem, ale přechod. V okamžiku smrti opouštíme své fyzické tělo a po určité době vstupujeme do těla nového, jež nám je na základě našeho přání a našeho jednání přiděleno (zákon karmy).
Řeší něco sebevražda?
Pochopení souvislosti karmy a reinkarnace může také vnést nové světlo na tolik diskutovaný problém sebevraždy. Co se děje z hlediska reinkarnace s osobou, která spáchá sebevraždu?
Nejdříve si položme otázku, v jakém stavu vědomí se nachází sebevrah. Většinou je to deprese, které propadl poté, co ho postihla například nějaké velká ztráta. To ovšem znamená, že i nové okolnosti, do kterých se po své smrti dostane, budou velice neblahé, neboť ty se řídí vědomím v okamžiku smrti.
Z filosofického pohledu se sebevražda rovná pokusu o útěk před vlastní karmou. Avšak své karmě nemůžeme uniknout, a to ani prostřednictvím smrti. Vědomé odmítnutí fyzického těla nic neřeší. Naopak, fyzické tělo umírá, avšak karma zůstává břemenem sebevraždy.
Kdo tedy vědomě odmítne své tělo, prozatím žádné nové nezíská. Všechny úzkosti a frustrace si vezme sebou a po přechodnou dobu tento stav nedokáže opustit.
K čemu jsou minulé životy, když si je nepamatujeme?
K tomuto tvrzení se vyjádřil parapsycholog Rudolf Passian takto: "Při hlubším zamyšlení jistě každý pochopí, že poznatky tohoto druhy by asi byly obrovskou zátěží. Logicky vzato bychom si nejenom my sami, ale i všichni ostatní, dokázali podržet vzpomínky na celou minulost. A nehledě na to, že by naše mozková kapacita byla přetížena, nutně bychom se zase setkali s těmi lidmi, kterým jsme kdysi přivodili velké útrapy a oni to také vědí! Potom by se nenávist, závist a neshody, tento beztak bujně se rozmáhající plevel eticky degenerované civilizace, ještě více šířil a peklo na zemi by bylo dokonalé."
_______________________________________________
